Bylo, nebylo, rozhovor dvou bikerů:

"Tak jsem si ve středu vzal volno, protože mělo být pěkně"
"Vždyť bylo!"
"Jo vyšlo to. Vzal jsem kolo a jel si projet cesty do Chřibů. Čoveče, jedu Ti lesem, kousek od Halenkovic a najednou se mi zdá, že slyším nějaký zpěv, ale těch zpěváků je nějak moc...."
"Si měl asi nějaké slyšiny nebo co?!"
"Žádné slyšiny, pak se ke zpěvu přidal eště motor - říkám si - asi nějaký cirkus, jenomže tady v lese je to jakési divné."
"Hmm to je fakt! Tak co to bylo?
"Mi to neuvěříš - proti mě jel vlak"
"Vlak v lese? Trochu kecáš, ne?"
"Fakt, nekecám, ale říkal jsem ti, že mi neuvěříš…."

   Takovýchto podivuhodných setkání proběhlo ve středu 22. 4. 2009 mnohem víc. Po Halenkovicích jel opravdu vlak. No, nebyl to tak úplně obyčejný vlak, byl to autovlak.

   Autovláček vypravili halenkovičtí senioři a jeho trasa vedla z Pláňav přes Dolinu, Tabarky na Kudlovskou Dolinu, která byla jeho cílem. Vyjíždělo se v pravé poledne. Výlet si nenechalo ujít nejen kompletní "jádro" Klubu seniorů v Halenkovicích, na cestu se vydaly i jejich děti a vnoučata - vláček byl plný. V cílové stanici na "Habeši" se popovídalo, trochu občerstvilo, děti potočily na kolotoči a jelo se zpět, v dobré náladě, se zpěvem a občasnými zastávkami. Příroda výletu přála, stromy právě začínaly kvést, slunko pálilo a na obloze nebyl ani mráček. Překvapených kolemjdoucích a účastníků silničního provozu bylo dost a dost. Celá souprava se bez nehody na Pláňavy vrátila po čtvrté hodině odpoledne. Při příjezdu do centra obce výletníci nezapomněli dát svým zpěvem na vědomí, že nezmokli a už jsou tu i panu starostovi pod okny jeho kanceláře. Byl to krásný dubnový den…