V poslední době stále narůstají škody způsobené divokými prasaty. Naštvaní občané, kterým prasata zničila úrodu anebo louku se obrací mnohdy až nevybíravě na myslivce, aby jim škodu uhradili. Myslivce považují za viníky, kteří si prasata na jejich pozemcích chovají a loví pro svoji potřebu a lovecké potěšení.

   Mohu občanům odpovědně za myslivce sdělit, že divoká prasata dělají škodu především myslivcům a je jejich zájmem z polí je úplně vytlačit do lesů a zredukovat na minimum. Prasata jsou příčinou vyhubení zajíců a bažantů, včetně dalších vzácných živočišných druhů hnízdících na zemi.

   Prasata jsou ideální zvěří v lese, tam škody nepáchají a jsou dokonce užitečné. V lesích však nachází čím dál méně klidu a potravy, (v důsledku lidské činnosti). Díky své přizpůsobivosti nacházejí lepší potravní nabídku a klid ve velkoplošných zemědělských kulturách a dokonce v zahradách kolem lidských obydlí. Toto jsou hlavní důvody přemnožení divokých prasat a následných škod hospodářských i ekologických.
   Občané mnohdy neuváženým vyvážením jablečných výlisků, shnilých okopanin a podobného domácího odpadu je přímo lákají ke svým obydlím. Divoká prasata stejně jako ostatní zvěř jsou přírodní bohatství patřící státu a ne myslivcům. Myslivci ze zákona mohou zvěř dle plánů státní správy lovit a to v případě divočáků velmi usilovně činí.

   Nároky na odškodnění řeší zákon s příslušnými vyhláškami, dohodou nebo soudní cestou, která je u nižších částek škod téměř bezpředmětná.
   Nejracionálnější řešení škod je dohodou a vzájemnou pomocí při redukci stavů prasat, (divoká prasata na rozdíl od jiných druhů nechováme, ale redukujeme). To chce i toleranci majitelů pozemků při stavbě posedů, odpuzovat prasata chemicky, nevábit je potravními odpady, intenzivně je plašit a podobně.
   Případy škod bude Myslivecké sdružení s každým poškozeným řešit vstřícně a individuálně podle situace v terénu.